Reblogged: Only now I understand nothing

Posted on Shohin - Bonsai Europe by Morten Albek

How much do you live bonsai? Or how do you appreciate your bonsai in daily life?

I have been doing bonsai for app. 20 years now, if I count in the very first lessons learned, killing innocent small trees collected in local forests, working on them way too early and way too hard. Before that I bought a book, maybe 30 years ago, first time bonsai caught my attention... Read more

Well written article worth of reading! / Pro všechny znalé anglického jazyka určitě doporučuji přečíst celý článek v originálu. Mimoto jsem si dovolil přeložit několik pasáží článku, které jsou mi svým vyzněním velmi blízké...

(...) dnes již znám spoustu bonsajových technik – jak bonsaje stříhat, jak je hnojit, jak založit a zapěstovat strom ze surového materiálu, jak udržet stromy v kondici atd. a stále se přitom učím novým věcem. Na druhou stranu je zde celá další, zdánlivě nekonečná oblast znalostí, a to estetika a bonsajové umění jako takové. My všichni (nebo předpokládám, že alespoň většina z nás) zůstáváme oněmělí úžasem, když se před námi objeví nádherný starý jalovec s dramatickým mrtvým dřevem a s pečlivě rozmístěnými obláčky zelené hmoty. Co ale všechny ty maličkosti, méně podbízivé a klidnější podoby bonsají? Křehký a štíhlý javor, malá kvetoucí mochnička... Větvení koruny s nádechem patiny, kdy i na těch drobnějších větvičkách můžeme pozorovat stejný charakter borky jako na kmeni, zapěstované nebari a další – všímáme si i těchto prvků a dokážeme je ocenit?

(...) nechávám se unést klidným dojmem starého japonského javoru zasazeného ve věkovité misce. A možná, že je mi tento pohled bližší než přehnaně výstřední a (až nadmíru) pozornost přitahující jalovce s rozsáhlými partiemi mrtvého dřeva. Možná je to tím, že žiju v zemi (Dánsko – pozn. překladatele), jíž krajina je typická měkkými tvary a klidnými siluetami stromů. Samozřejmě, že jsem unesen při pohledu na pokroucené stromy rostoucí ve vysokých horách, tento obraz je ale tak vzdálený mému každodennímu žití, že necítím potřebu postavit svou bonsajovou sbírku z větší části právě na nich. Dokonce mám pocit, že při místních výstavách působí mezi ostatními stromy až nepatřičně.

(...) snažím se porozumět estetice bonsají prostřednictvím každodenní práce na svých stromech. A stále více přicházím na to, že tíhnu k „jednodušším“ a přirozenějším podobám stromů, jakými jsou často právě listnáče. 

Bonsai display: Pointing of trees - part 2

This article is a compilation of two articles that were originally published on the bonsai blog Bonsai Tonight by Jonas Dupuich on January 24 and January 27, 2012 . Text and photos by Jonas Dupuich, the translation of the articles published with permission of the author.

Jonas Dupuich, autor blogu Bonsai Tonight, nedávno zveřejnil několik zajímavých příspěvků týkajících se vystavování rostlin, přesněji se zabýval otázkou vnímání celkového pohybu a směřování bonsají. Ve dvou kratších překladech bych vám proto, s předchozím svolením Jonase Dupuicha, rád přiblížil toto podnětné a nepříliš často diskutované bonsajové téma týkající se estetiky bonsajového umění (autor textu i všech fotografií: Jonas Dupuich):

Klub Bay Island Bonsai měl letos čest přivítat japonského hosta Daisaku Nomota, který rovněž pomáhal při aranžování 13. ročníku klubové výstavy.

Daisaku Nomoto

Nomoto, Boonův někdejší senpai (starší student v učení u bonsajového mistra – pozn. Překladatele) z Kihachi-en, drátoval stromy, připravoval mech pro úpravu povrchu misek a pomáhal s transportem mnoha stromů před, v průběhu i po skončení výstavy. Mezi vším tím shonem mu padl do oka jeden kalifornský jalovec. Zalíbil se mu dokonce natolik, že se stal držitelem prvního ocenění Daisaku Nomoto Bonsai Award.

Oceněný kalifornský jalovec

Nomoto má v oblibě stromy tvarované v podobném stylu. Jalovec má jistý nádech literátského stylu, avšak kmen i silueta koruny jsou opticky hmotnější, než u stylu bunjin bývá zvykem. Strom je vyzrálý, zdravý a dobře vyvážený. Ještě dodám, že směřuje doprava.

Na letošní výstavě se objevilo i několik pěkných jalovců shimpaku včetně těchto dvou rovněž dobře vyvážených bonsají. Celkový pohyb a směřování obou stromů je určeno spíše kmenem než korunou. Ačkoli lidé často velmi silně vnímají směřování horní částí koruny, většinou váha obrostu nedokáže převážit směr určený spodní částí kmene.

Jalovec shimpaku, kategorie shohin

Jalovec shimpaku, kategorie kifu

Menší borovice densiflora byla v této otázce dobrým příkladem. První větev zřetelně ukazuje směr stromu doleva, koruna pak celkově pohyb doprava. Posoudit pak, kterým směrem vede naše oči kmen borovice, není vůbec snadné.

Borovice densiflora

Tento strom se mi vždycky líbil. Na výstavě byl ve své kompozici umístěn vlevo, Boon ale podotknul, že v budoucnu by klidně mohl být vystaven i na opačné straně. Při zkušebním náklonu doleva vidíme, že borovice má dobrý potenciál pro směřování doleva. Pro doladění celého konceptu by samozřejmě byly vhodné i menší úpravy v koruně...

Bonsai display: Pointing of trees - part 1

This article was originally published on the bonsai blog Bonsai Tonight by Jonas Dupuich on January 17, 2012 (the original article in english). Text and photos by Jonas Dupuich, the translation of the article published with permission of the author.

Jonas Dupuich, autor blogu Bonsai Tonight, nedávno zveřejnil několik zajímavých příspěvků týkajících se vystavování rostlin, přesněji se zabýval otázkou vnímání celkového pohybu a směřování bonsají. Ve dvou kratších překladech bych vám proto, s předchozím svolením Jonase Dupuicha, rád přiblížil toto podnětné a nepříliš často diskutované bonsajové téma týkající se estetiky bonsajového umění (překlad originálního článků z webu bonsaitonight.com, autor textu i všech fotografií: Jonas Dupuich):

Na 13. ročníku tradiční výstavy klubu Bay Island Bonsai, která se konala v prvních týdnech roku 2012 v kalifornském Oaklandu, byl mezi jinými stromy vystaven i tento velmi zapěstovaný jalovec shimpaku.

Aniž byste četli dále, na jakou stranu si myslíte, že strom směřuje – doleva, nebo doprava?

Při sestavování výstavní kompozice často začínáme právě určením pohybu bonsají (doleva, doprava) a následně umísťováním stromů od krajů výstavních stolů tak, aby směřovaly do středu stolu. Kaskády a polokaskády stojí obvykle na samém konci výstavních stolů, jelikož se jedná o bonsaje výrazně orientované tím či oním směrem. Většina bonsají v ostatních stylech, s výjimkou stylu přísně vzpřímeného, pak má více či méně zřejmou tendenci směřovat buď doleva, nebo doprava. Při orientaci stromu doleva je zvykem vystavovat jej v kompozici na pravé straně a doleva potom umístit doplňkový objekt pro celkové vyvážené kompozice.

Vrchol jalovce z fotky výše jednoznačně směřuje doleva stejně jako první větev na této straně stromu. Mým úmyslem bylo umístit strom vpravo a doplňkovou rostlinu vlevo. Daisaku Nomoto, profesionální bonsajista z japonského Miyazaki, však trval na umístění stromu vlevo. Jeho přesvědčení mě zaskočilo, proto jsem se šel zeptat Boona (Boon Manakitivipart, bonsajový učitel autora – pozn. překladatele) na jeho názor – Boon souhlasil s D. Nomotem. Zatímco jsme o problému diskutovali, přišel majitel stromu a postavil strom doprava, tak jak se to zamlouvalo mně, a celková kompozice lahodila mému oku.

Toho dne jsem nad celou záležitostí dost přemýšlel – snad kdyby byl kmen a větve jinak rozmístěny, tak bych i já nahlížel na strom stejně jako Boon a Nomoto? Další den ráno jsem se obou zeptal, proč strom podle nich směřuje doprava a jejich vysvětlení bylo jednoduché – tím nejdůležitějším prvkem, který rozhoduje o celkovém směřování stromu, je většinou pohyb spodní části kmene. A co vrchol a hlavní větev? „Nejsou důležité,“ odpověděl Nomoto, „je to opravdu hlavně o spodní části kmene.“ Kdyby se strom naklonil o něco více doprava, tak by se pohyb spodní části kmene ještě více podpořil, a i vrchol by směřoval doprava. Dalším dopěstováním nejspodnější větve na pravé straně by se tento pohyb ještě dále umocnil.

A jak tedy vypadá strom při umístění vlevo?

Taky to není špatné, co myslíte?